BITCOIN, další virtuální měny a dědění
Autor: JUDr. Tomáš Šetina, advokát
Ve svém běžném životě se s virtuálními měnami setkává stále více lidí. Mezi nejznámější a nejrozšířenější kryptoměny patří i měna BITCOIN, přičemž ji mnozí užívají k placení či ji vnímají jako investiční nástroj.
Virtuální měny mají řadu aspektů, ne na všechny může běžný uživatel dohlédnout. Určité výhody se za jistých okolností mohou proměnit i v nevýhody, často dočista mimo vůli dotčené osoby.
Digitální měny stojí stále tak trochu vně systém, což mnoho lidí velmi dovedně využívá. Na kryptoměnu například nedosáhne exekutor, soud či manžel/ka při rozvodu. Soudní rozhodnutí ani jiný projev státních orgánů je v tomto ohledu nic nemohoucí. Kdo nemá přístupové klíče, k majetku na účtu virtuálních měn se nedostane. Neexistuje žádná autorita, která by tyto prostředky dokázala získat, pokud nemá dané přístupové klíče.
To se v leckterých případech může zdát jako výhoda, avšak od specifického okamžiku se může naskytnout problém. Taková potíž se dá objevit například v případě dědění.
Každý z nás vnímá obecný, mnoha lety prověřený a zažitý systém dědického řízení. Jeho podstatou je stav, kdy notář v rámci zjišťování majetku zemřelého obešle příslušné registry, ať už se jedná o nemovitosti, auta nebo bankovní účty, a s pomocí pozůstalých je tak schopen relativně přesně identifikovat majetek zemřelého, následně pak disponuje dostatečnou pravomocí k tomu, aby se tento majetek bezpečně dostal k oprávněným dědicům. K tomu, aby proběhlo řádné dědické řízení, není třeba žádná aktivita zůstavitele.
To pochopitelně neplatí v případě dědění virtuálních měn, kdy na tuto skutečnost v rámci celého procesu nejeden zapomene. Notář nedisponuje prostředky k tomu, aby zjistil, zdali dotčená osoba vlastní digitální měnu, a rozpoznal stav majetku na účtu virtuálních měn. Notář zejména postrádá prostředky a pravomoce k tomu, aby zajistil transfer hodnot na účtu kryptoměny k rukám oprávněných dědiců. Pakliže tedy vlastník virtuální měny tuto věc neřeší v průběhu svého života, s největší pravděpodobností se k hodnotám na účtu digitálních měn po zůstaviteli již nikdo nikdy nedostane.
Jak lze tento stav řešit?
Poněkud jednodušší situace nastává, pokud někdo obchoduje s virtuálními měnami přes různé burzy, neboť řada těchto burz fakticky funguje jako banka. Burza je povinna notáři sdělit stav účtu virtuálních měn a jiného majetku, který má ve správě, a provést případné transfery dle výstupů z dědického řízení. Toto snadné řešení ovšem není zcela běžné.
Většina majitelů virtuálních měn (alespoň dle našich zkušeností) je současně jejich přímým držitelem a uživatelem. V případě, že chtějí ovlivnit, co se stane s majetkem na účtu virtuálních měn po jejich úmrtí, mají v principu dvě možnosti:
- Sdílení příslušných klíčů s více osobami například v rámci rodiny, podobně jako řada lidí sdílí přístupy k bankovním účtům. Výhoda řešení spočívá v tom, že hodnoty na účtu kryptoměny nezaniknou, i po úmrtí dotčené osoby jsou dále běžně k dispozici, jinak řečeno virtuální peněženka úmrtí ani nezaznamená. Pomineme-li rizika vyplývající ze sdílení účtu více osobami, mohou být rizikem spory mezi dědici, resp. nedědici, zejména za situace, kdy není jasné, kdo byl majitelem hodnot na účtu virtuálních měn a jaké kdo má podíly. Platí, že ten, kdo s účtem disponuje, nemusí být současně vlastníkem hodnot na účtu a oprávněným dědicem. Bohužel známe to ze své praxe - podobné spory v rodině dokážou vytvořit "zlou krev" i po několik generací. Optimálním řešením by v tomto případě byla kombinace sdíleného přístupu například v rámci rodiny a závěť či obdobný odkaz, kde by zůstavitel určil, jak se s dotčenými hodnotami na účtu digitálních měn naloží. Toto řešení je ale založeno na "gentlemanství" zúčastněných stran, zejména osoby, která má k digitální peněžence přístup a fakticky musí ze své vůle provést případné rozdělení prostředků dle formálního či neformální odkazu.
- Jestliže výše popsané řešení není možné, jako další alternativa se nabízí využití specializovaných komerčních služeb. Podstata navrhovaných řešení je uzavření smlouvy s poskytovatelem služby. Obsahem smlouvy je obvykle ujednání o tom, že poskytovateli služby bude nasdílen přístup k virtuální peněžence. Poskytovatel klíč bude držet formou úschovy a vydá jej pouze určené osobě, například osobě určené jako oprávněný dědic v rozhodnutí o dědictví. Smluvní volnost je zde poměrně široká, stav lze modifikovat dle představ smluvních stran. Vlastník virtuální peněženky - zůstavitel - však nesmí opomenou sdělit dědicům, ať už v závěti či odkazu, že vlastní virtuální měny a na koho se (v případě úmrtí) obrátit. Pozornost je pak třeba věnovat prověření poskytovatele služby a obsahu smluvních ujednání.
Závěrem je třeba doplnit, že současný stav je poměrně dynamický. Jak samotné vlády států, tak i samotní uživatelé iniciují změny, přičemž se snaží o zajištění bezpečí a komfortu. Jedná se o nesporně zajímavou oblast právní vědy.
Článek vyšel na Právním prostoru zde