Nové trendy ve známkoprávní ochraně. Patří budoucnost zvukovým a čichovým ochranným známkám?

Autor Mgr. Ing. Petra Františová, advokátka

Právo k ochranným známkám řadíme mezi tzv. práva na označení, která tvoří podskupinu práva duševního vlastnictví. Jejich vznik souvisí s rozvojem podnikání a tržní ekonomiky. Jelikož se jednotliví podnikatelé snažili odlišit svůj název, výrobky či služby od jiného podnikatele a požadovali, aby jim v tomto ohledu byla ze strany státu poskytována ochrana, zákonodárce postupně reagoval na vývoj této oblasti a přijal řadu předpisů, které ochranu upravují.

Ochranná známka představuje jeden z nástrojů legálního konkurenčního boje, jehož cílem je přesvědčit zákazníka, aby si častokrát z širokého spektra homogenních výrobků a služeb, které jsou nabízené různými podnikateli, zakoupil zboží nebo službu opatřené ochrannou známkou patřící konkrétnímu výrobci či dodavateli.

Cílem tohoto článku je shrnout, jaká označení je možné do rejstříku ochranných známek na úrovni ČR a EU zapsat, a uvést, jaké změny se chystají v české legislativě.

Právní úprava v České republice

Úpravu institutu ochranné známky v ČR nalezneme v zákoně o ochranných známkách [1]. Dle § 1 uvedeného zákona může být ochrannou známkou jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.

Z uvedené definice lze vyvodit, že označení, které má přihlašovatel v úmyslu zapsat jako ochrannou známku, musí splňovat tři základní požadavky. Musí se jednat o označení, které je schopné grafického znázornění, zároveň musí mít rozlišovací způsobilost a být vázané na konkrétní vymezení výrobků nebo služeb, které má odlišit od výrobků a služeb ostatních podnikatelů.

Není-li možné označení převést do grafické podoby, jedná se o označení nezpůsobilá k zápisu do rejstříku ochranných známek v ČR. Typicky půjde o zvukové známky, pohybové známky, čichové známky apod. Tato označení by byla schopna zápisu pouze za předpokladu převedení do grafické podoby. Jako příklad lze uvést přepis znělky do notového písma. V takovém případě je však chráněn pouze záznam, nikoliv provedení.[2]

Právní úprava v Evropské Unii

Pokud jde o právní úpravu ochranné známky v rámci EU, klíčovým předpisem je Nařízení č. 2015/2424 [3]. Toto nařízení provedlo v EU reformu systému ochranných známek.[4] Nařízení stanovuje, že ochrannou známku EU mohou tvořit jakákoli označení, zejména slova, včetně osobních jmen, nebo kresby, písmena, číslice, barvy, tvary výrobku nebo jeho obal, či zvuky, pokud jsou tato označení způsobilá:

a) rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku a výrobky nebo služby jiných podniků;

b) být vyjádřena v rejstříku ochranných známek EU způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany, který je poskytován vlastníkovi ochranné známky [5].

Srovnáme-li původní definici ochranné známky Společenství upravené v Nařízení č. 207/2009[6], dle které ochrannou známkou Společenství mohlo být jakékoliv označení schopné grafického ztvárnění, zejména slova, včetně vlastních jmen, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho balení, pokud jsou způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků, zjistíme, že nové nařízení podstatně definici ochranné známky změnilo. Jednotlivé změny lze shrnout následovně:

• došlo k odstranění požadavku na grafické znázornění označení,
• rozšířil se demonstrativní výčet označení, která mohou být zapsána jako ochranné známky, o zvuky,
• přibyla nová podmínka pro zápis ochranné známky EU, že označení musí být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek EU způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany, která je poskytována vlastníkovi ochranné známky [6].

Známková praxe na evropské úrovni tak nyní umožňuje zapsat netradiční ochranné známky. V současné době je tak možné registrovat např. multimediální ochrannou známku, kdy EUIPO přijímá formát souborů MP4, zvukovou ochrannou známku EU, u které jsou přihlášky přípustné výlučně v podobě audionahrávky reprodukující zvuk nebo jako přesné vyobrazení zvuku v podobě notového zápisu, nebo čichovou ochrannou známku. Pokud chtěl přihlašovatel v minulosti zapsat čichovou ochrannou známku, musel ji slovy popsat. Jedinou čichovou ochrannou známku, která byla registrována v historii EU, byla ochranná známka č. 000428870 THE SMELL OF FRESH CUT GRASS pro tenisové míčky. Její platnost v roce 2006 vypršela a platnost této ochranné známky prodloužena nebyla.

Chystané změny v zákoně o ochranných známkách

Spolu s Nařízením č. 2015/2424 byl v Úředním věstníku EU dne 24. prosince 2015 zveřejněn další klíčový předpis v oblasti evropského známkového práva, a to revidovaná Směrnice č. 2015/2436 [7]. Tato směrnice by měla být členskými státy EU implementována do 14. ledna 2019. Směrnice si klade za cíl nastavit kvalitnější, rychlejší a jednodušší systém zápisu ochranných známek a tím i modernější systém ochranných známek v celé EU.

Co se týče definice ochranné známky, uvedená směrnice odstranila požadavek na grafickou znázornitelnost. Český zákonodárce tak bude muset novelizovat zákon o ochranných známkách mj. v části pojmových znaků ochranné známky. Po novelizaci § 1 zákona o ochranných známkách by mělo být možné, aby označení bylo vyjádřeno v jakékoliv vhodné formě využívající obecně dostupné technologie.

Nová právní úprava by měla do přihlašování netradičních ochranných známek přinést větší míru jistoty a jasnější pravidla. Je však nutné počítat s tím, že časem bude docházet ke vzniku jiných problémů. Zatím není možné předvídat, jakým způsobem bude docházet k porovnávání případné zaměnitelnosti čichových známek, jak se bude postupovat při provádění rešerše při dohledávání starších podobných zvukových známek apod. Vše ukáže až praxe příslušných úřadů.

[1] Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů

[2] HORÁČEK, R., 2008. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Komentář. 2.vyd. Praha: C.H. Beck. ISBN 978-80-7400-058-4

[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

[4] Kodifikované znění bylo publikováno jako Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie

[5] Čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie

[6] Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009, o ochranné známce Společenství

[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách.

Tento článek byl publikován dne 19. 9. 2018 na portále pravniprostor.cz