Právníci-roboti se zatím do jednací síně nepodívají

Autor: Mgr. Vítek Švejda, advokátní koncipient

Otázky týkající se propojení práva a umělé inteligence trápí akademickou obec již delší dobu (např. otázky autorství, odpovědnosti nebo kyberbezpečnosti). Se současným boomem aplikací založených na strojovém učení a s jejich rozšiřováním do povědomí laické i odborné veřejnosti se ale stále častěji objevuje otázka alespoň částečného nahrazení právníků technologiemi založenými na umělé inteligenci.

O tom, že otázka nahrazení našich služeb není otázkou vzdálené budoucnosti, ale naopak otázkou velmi aktuální, svědčí řada projektů americké společnosti DoNotPay, která se snaží bojovat s nedostupností právních služeb sociálně slabším občanům právě s pomocí umělé inteligence. Za tímto účelem vytvořila řadu chytrých smluv, chatbotů a systémů, které uživatelům umožňují např. žádat o snížení účtů (poskytovatelů internetového připojení, za lékařskou péči), rozporovat přestupky v dopravě (pokuty za parkování, za překročení rychlosti), požadovat kompenzaci za zpožděné lety, chránit autorská práva, a dokonce i podávat žaloby v jednodušších případech; to vše s odborností profesionála, ale za zlomek jeho ceny. Celkově společnost na základě těchto šablon propojených s umělou inteligencí vyhrála více než 2 miliony sporů o zákaznické služby.

Jak probíhá např. takové rozporování ceny za internetové připojení se můžete podívat zde, jak vypadá analýza obchodních podmínek vč. automatického vysvětlení jednotlivých ustanovení zde.

Posledním projektem této společnosti, která v souhrnu své produkty označuje jako "The World's First Robot Lawyer", je hájení klientů před soudem pouze za pomocí umělé inteligence. Společnost chtěla v jednodušších případech (zatím pouze ve věcech souvisejících s dopravními přestupky) vybavit žalované chytrými brýlemi, které by zaznamenávaly soudní jednání a svému nositeli by okamžitě diktovaly odpovědi ze sluchátka. Používalo by se přitom rozhraní API OpenAI GPT-3, což je o něco propracovanější verze dnes velmi populárního chatbotu ChatGPT, nadto ještě "doučené" o nezbytné právní znalosti.

První taková jednání byla nařízena na únor tohoto roku, nicméně zakladatel společnosti oznámil, že musel ze svého záměru ustoupit kvůli nátlaku jednotlivých státních advokátních komor, které mu vyhrožovaly zejména sankcemi za vinklaření, vč. možnosti odsouzení k trestu odnětí svobody. Nutno dodat, že proti užití umělé inteligence při poskytování právních služeb námitky vzneseny nebyly.

První robotický právník na světe se tak zatím do soudní síně nedostane, nicméně uvedené projekty mohou sloužit jako inspirace při zamyšlení nad povahou poskytování právních služeb v blízké budoucnosti. Zároveň se nabízí úsměvné srovnání toho, co technologie v dnešní době dokáže, a toho, jakým způsobem jsou technologie využity v rámci státní správy, zejména justice.

Článek byl publikován na webu Právníprostor.cz