Svěřenský fond – jak je to s neměnností statutu?

Autor: Mgr. Ing. Petra Lupieńská

Svěřenské fondy nemusí být zakládány pouze pro správu rozsáhlých majetků nebo v rámci korporátních struktur, úspěšně je lze využít i při řešení zcela obvyklých rodinných záležitostí a situací. Jelikož statut fondu popisuje širokou škálu pravidel, které určují fungování fondu, a jeho změna připadá v úvahu pouze v zákonem stanovených případech, přípravě statutu je potřeba věnovat patřičnou pozornost.

Svěřenský fond je ve světě rozšířeným způsobem ochrany a správy majetku. Pokud jde o český právní řád, nejedná se o institut, který by byl novinkou, neboť úpravu lze nalézt již v rakouském občanském zákoníku z roku 1811. Nový občanský zákoník[1] institut svěřenského fondu "znovuzavedl" do české právní úpravy, a jak se zdá, začíná nabírat na oblibě.

Svěřenský fond bývá zakládán zpravidla na dlouhou dobu. Není-li statut svěřenského fondu dostatečně promyšlen a pečlivě připraven, může se postupem času zjistit, že statut neodpovídá původnímu záměru zakladatele nebo neobsahuje úpravu pro řešení určité životní situace, která právě nastala.

Při zakládání svěřenského fondu je potřeba mít na paměti, že významným principem svěřenského fondu je jeho neměnnost. Občanský zákoník připouští pouze změnu svěřenského fondu v souvislosti se zvýšením majetku[2] nebo změnu statutu soudem při respektování původního účelu svěřenského fondu[3]. Mělo by se tak výlučně jednat o úpravy technické či procesní podoby s tím, že při porovnání s původním stavem by nově navržený stav měl prospívat účelu fondu. Soud by tak neměl povolit změnu statutu, předmětem které by byla úprava podmínek pro plnění ze svěřenského fondu nebo změna okruhu obmyšlených, neboť jsou tyto změny neslučitelné s původní vůlí zakladatele.

Důvod "neměnnosti" svěřenského fondu je zřejmý. Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele k určitému účelu. Zakladatel ve statutu, který chystá v době, kdy jsou věci v jeho vlastnictví, určí režim nakládání s "vyčleněným" majetkem, kdy a komu budou plynout užitky z těchto věcí, jak bude prováděna správa apod. Vznikem svěřenského fondu však zakladatel vlastnictví pozbude. Z uvedeného důvodu tak zakladatel musí po založení fondu statut respektovat a nemůže nic měnit na tom, jak bylo nakládání s majetkem nastaveno. Stejně tak nemůže pravidla ve statutu měnit správce ani obmyšlený, neboť se nejedná o věci, které by jim patřili.

Při zakládání svěřenského fondu zákon umožňuje velkou míru flexibility, kterou je potřeba využít. Přípravě statutu svěřenského fondu je tak nutné již v úvodu věnovat opravdu velkou pozornost a promyslet případné varianty, které mohou nastat. 

[1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

[2] § 1468 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

[3] § 1469 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Publikováno dne 18. 11. 2020 v časopise Právní prostor